Na vodu s lodí v batohu
A právě to packrafting nabízí. Svobodu. Svobodu vyrazit kdykoliv, kamkoliv, s kýmkoliv a na jak dlouho chcete.
Článek byl zveřejněn také v časopis Padler – 2/25
—
„Kdo uvidí první Vltavu, má 50 bodů!“ Kluci mají oči napnuté k prasknutí.
„Támhle je!“ vykřikne najednou osmiletý Honzík a všichni už letí dolů loukou někde u Plešovic. Každý na zádech bágl s pádlem, spacákem a karimatkou, nějaké to oblečení a jídlo. Ruda se v seběhu rozseká, což je za dalších padesát bodů, ale to nevadí, protože na konci našeho putování na Sokoláku v Českých Budějovicích čeká na vítěze bodovací soutěže zmrzlina.
Taky si popoběhnu, né že ne. Vyrazili jsme jen tak z minuty na minutu, protože bylo krásně a tak nějak se nám chtělo. V Budějovicích jsme skočili na vlak, průvodčímu ve vlaku jsme řekli: „Třeba do Plešovic,“ a parádní dva dny na spodním toku Vltavy, kde se i v létě nechá urvat kus divočiny jen pro sebe, byl před námi.
To vše bylo možné jen proto, že jsem měl v báglu loď. Tedy nenesl jsem, jak bývá zvykem, jen obrovský pytel s pětadvacetikilovou nafukovací lodí. Na zádech jsem měl obyčejný loďák od Hika, ve kterém byla kromě stanu, karimatky, spacáku, nádobí, jídla, oblečení a vůbec všeho, co se může hodit… také loď pro tři. Packraft. To vše dohromady se v pohodě vešlo do nějakých patnácti kilo váhy.
Na nádherné louce, která rozhodně není vodáckým nástupním místem, kde provoněni přepáleným olejem z friťáků čekáte na vysněnou plastovou kánoi, soukáme do trubek packraftu vše, co během dne nebudeme potřebovat. Po uzavření lodi zipem ji malinkatou elektrickou pumpičkou nafoukneme za dvě minuty a je to. Můžeme vyrazit. Večer pak pod Dívčím kamenem jen otevřeme zip a z útrob packraftu vyndáme celý náš vodácký tábor. Ale to už kluci sbírají dříví na oheň a v ešusu voní kuře na paprice. Jak jinak.
Další den pomalým letním tempem se spoustou koupaček a blbnutí proplujeme až přímo do centra Budějovic na soutok Malše a Vltavy. A za pár minut si to už se sbalenými bágly na zádech štrádujeme městem domů. Každý se zmrzlinou v ruce – bodovačka totiž nakonec skončila remízou.
A tak jsem se dostal k vodě
Nemějte mi to za zlé, ale já měl vodu vždy zafixovanou tak trochu jako letní cirkus, kdy se ve stanovený čas místo dostavíte do bodu A, nafasujete loď, kterou pak v jinak stanovený čas odevzdáte v bodu B. Mezi oběma body se pak celý den předjíždíte s desítkami jiných lodí třeba v záhybech Lužnických meandrů. A protože se raději toulám místy, kde nikdo není, dlouho jsem vodě nemohl přijít na chuť.
Netušil jsem, že na Lužnici můžu vyrazit sám se svojí vlastní lodí třeba v říjnovém babím létě, kdy jediným svědkem mé plavby bude rybář muškařící někde u Majdaleny. Ani to, že můžu hodit loď do báglu a o Vánocích v nádherně mrazivém zimním dni vyrazit na Pikovické peřeje. Nevěděl jsem, že se u nás dá plout po desítkách řek a potoků, jejichž jména jsem slyšel možná na základce v hodinách zeměpisu, nebo ani to ne. Že můžu vyrazit na výlet s lodí na kole, u řeky hodit kolo na loď a nechat se unášet proudem, kam se mi zrovna zachce. Nebo že vezmu loď jako příruční zavazadlo do letadla a za pár hodin letu se mi otevře celé Laponsko tak, jak bych ho bez lodi v báglu nikdy nepoznal.
A že k tomu stačí jediné. Packraft.
A právě ten mě dostal k vodě. Vodě, která teče jen pro mě.
Packraft pro každého
S packraftem jsem se setkal poprvé na YouTube. Vyšvihaný borec to pálil hlava nehlava mezi kameny brutálních peřejí někde na Novém Zélandu. Pěkně natočené, ale že by mě to přineslo chuť si packraft pořídit, to opravdu ne.
A možná proto u nás není packrafting tak rozšířený, jako v jiných místech Evropy a světa. Lidé, pokud o něčem takovém mají vůbec tušení, mají packraft tak nějak podvědomě spjatý s těžkou divokou vodou a adrenalinovým způsobem života. Nic přitom není dál od pravdy. S odpovídajícím packraftem se sice můžete vydat klidně na vodu obtížnosti WW V, ale ruku na srdce, kolik z vás něco podobného hledá?
Nehledáte v tomhle podivně se vyvíjejícím světě spíš plavidlo, se kterým byste bezpečně a v klidu vyrazili na jakýkoliv výlet, kdykoliv se vám zachce?
A právě to packrafting nabízí. Svobodu. Svobodu vyrazit kdykoliv, kamkoliv, s kýmkoliv a na jak dlouho chcete.
Loď, která neváží leckdy ani tři kila, smotáte do malinkatého balíčku a hodíte spolu se čtyřdílným pádlem do báglu, ve kterém zbyde ještě spousty místa na věci pro klidně měsíční putování. Na vodě pak bagáž přivážete na příď a záď packraftu, nebo ji dokonce vložíte přímo do nafukovacích bortů lodi a uzavřete systémem TIZIP.
Můžete vyrazit na vandr s pohodovým stabilním packraftem s větším nákladovým prostorem, nebo na divokou vodu s lodí šitou třeba víc do kajakového střihu. Můžete vyrazit sami, nebo klidně s dětmi v packraftech šitých pro dva a více osob. Můžete vyrazit na divokou vodu, pohodovou Vltavu nebo třeba uspořádat letní námořní bitvu na pískovně.
Můžete zmizet na měsíc někde v divočině, na týden na jakoukoliv řeku u nás, na víkend třeba za humna na Salzu, nebo po práci skočit v létě na Sázavu v Krhanicích a se soumrakem si dát pivo v Petrově. A garantuji vám, že třeba v posledním jmenovaném případě stačí nasednout na vodu v pozdní odpoledne a na Pikovických peřejích nepotkáte živáčka ani na vrcholu vodácké sezony, kdy se jinak přes den přetlačujete s ostatními o každý jez.
Můžete cokoliv.
A navíc. Když ono cokoliv podniknete, packraft doma jen vysušíte a smotáte do malého balíčku, který se vejde do každé police ve skříni.
Podtrženo sečteno, voda nikdy nebyla blíž.
Packrafting.cz
Když jsem byl definitivně pohlcen nafukovací lodí v batohu a jak jsem pronikal hlouběji do tajů packraftingu, přišlo mi podivné, že na rozdíl od ostatních evropských zemí u nás chybí nějaká větší packraftová komunita. Vždyť třeba v sousedním Polsku tamní facebooková skupina sdružuje nějakých osm tisíc packrafterů.
Lidé u nás přitom na packraftech jezdí, na otvíračkách řek je téměř více packraftů než kajaků, na vodě potkávám packraftové nadšence běžně. Jen nám možná chybí takový tmelící prvek, kde by si lidé packraftingem postižení mohli poradit, pochlubit se, zanadávat si, inspirovat se a vůbec, kde by spolu mohli sdílet onu svobodu, kterou packrafting nabízí.
Proto jsme se s Jirkou Najmanem řečeným „Jíchou“, který se packrafting u nás snaží zpopularizovat dlouhá léta, pokusili s rozvojem nebo možná spíše sjednocením komunity packrafterů něco udělat. Jícha dává k dispozici svůj web Packrafting.cz pro jakýkoliv obsah týkající se packraftingu. Spolu s tím ožívá facebooková stránka Packrafting.cz a vzniká nová všem otevřená facebooková skupina Packrafting CZ / SK. Právě ta by měla být místem, kde budou mít packrafteři možnost sdílet cokoliv mají právě na srdci.
Ruku v ruce s tím půjdou letos testovačky packraftů v Praze a Českých Budějovicích, a když vše dobře půjde, možná se dostane i na klasický packraftový meet up. Ohně příznivců svobodného putování s lodí v báglu by mohly zaplát na Sázavě již na podzim. Uvidíme.
A samozřejmě přátelé, pokud by se chtěl kdokoliv aktivně zapojit třeba do tvorby obsahu na portálu Packrafting.cz, nebo jakkoliv jinak, určitě se ozvěte. Každý nadšenec je vítán.
S lodí v batohu Kdysi jsem viděl paddleboard jako výborný vynález, který otevírá vodu komukoliv. Ještě více ji však zpřístupňuje packraft. Je zhruba třikrát lehčí a po sbalení třikrát menší. Nafouknete ho kapesní pumpičkou a hlavně je to opravdová loď. Pro jednoho, dva, tři. Použitelná jako kajak nebo kanoe. Se šprickou nebo bez. Na vandr, rybník, pískovnu, jezero, klidnou řeku, divokou vodu, kanál… Na toulání po místech, kam byste se jinak nedostali. Na cestu za svobodou… s lodí v batohu. —
Rozcestník po světě českého packraftingu
Packrafting.cz – vše o packraftingu na jednom místě.
Packraftingczech – FCB stránka portálu – https://www.facebook.com/packraftingczech
Packrafting CZ / SK – veřejná FCB skupina pro vše okolo packraftingu u nás – https://www.facebook.com/groups/1527962695272433
Tuzemské značky packraftů ULTIMA PACKRAFTS – ultimapackrafts.cz ROBfin – robfin.cz Specialista na packrafty KajakarSHOP.cz – kajakarshop.cz/packrafty